Dá se nacpat kolečko do otvoru na trojúhelník?
Pokud opravdu chcete, tak ho tam nacpete. Otázkou je, jaké to bude mít důsledky na to kolečko a jak pak bude vypadat ten trojúhelník.
Už malé děti se učí neustálým zkoušením a opakováním, že otvorem ve tvaru kolečka propadne pouze kolečko, trojúhelníku trojúhelník, čtverečkem čtvereček atd., dle typu dané hračky :). Po nějaké době, kdy to zkouší naopak, dobře ví, kam co patří.
Pak dospějeme, máme své firmy, či pracujeme ve firmách a vybíráme do nich další lidi. A opět se snažíme narvat kolečko do tvaru na trojúhelník a naopak. Prostě to tam narveme, protože to na první pohled vypadá, že to jde. To poškození tvaru – ať už kolečka, či toho trojúhelníku, se totiž ukáže až časem a my si pak lámeme hlavu, co se stalo? Kde je chyba? Zapomeneme, nebo ani nevíme, že jsme rvali kolečko někam, kam by se lépe hodil trojúhelník.
Řešení a předcházení tohoto jevu je jednoduché. Je to stejné, jako když jsme byli dětmi a hráli si s tímto typem hračky.
Nejdříve se ten capart naučí vnímat tvar, jeho charakteristiky. Naučí se vnímat rozdíly mezi tvary těch okýnek a předmětem, který jimi může či ne propadnout.
Bere jeden předmět po druhém a zkoumá jeho tvar, jeho charakteristiky, zkoumá rozdíly a shody mezi ním a patřičným okýnkem.
Ten tvar, který je nejvíce podobný/totožný vkládá do příslušného okýnka a má radost, že „se trefil“.
Ano, dítě se také snaží přizpůsobit tvar okýnka předmětu, které chce do něj vložit. A upřímně, při vynaložení velkého úsilí, síly atd. to jde. Ale tvar okýnka pak nakonec vypadá zcela jinak, že?
Samozřejmě, můžete to dělat i naopak, Přizpůsobovat svá firemní okýnka lidem. Otázkou je, jak pak bude vypadat ta vaše „hračka “ – firma. Budete taková, jak jste chtěli a zamýšleli?